Kontext
V Písmu je psáno:
/Matouš 19:6/...A proto co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!
Pokud bychom vzali tento text jako samostatnou větu, můžeme dojít k těm nejroztodivnějším závěrům. Jestliže si náš dobrý Pán Bůh nepřeje,abychom rozdělovali cokoli, co on spojil, vyskočí nám předlouhý seznam nejrozmanitějších přírodních materiálů, jejichž použití by bylo těžkým hříchem, neboť je neodbytně spojeno s nezbytností tyto materiály rozdělovat.Bylo by tedy nepřijatelné lámat kámen na kostky, aby mohly být dlážděny chodníky, každý, kdo by si chtěl naštípat dříví třeba jen do kamen, by to musel dělat v naprosté tajnosti, jinak by propadl klatbě a byl vyobcován ze shromáždění Božího lidu a teologické komise by musely posoudit není li porušením tohoto principu také spřádání nití na výrobu textilních materiálů, neboť alespoň v případě lnu a bavlny tomuto spřádání předchází velmi podezřelé čechrání.
Teprve s kontextem, do nějž je tento verš zasazen přichází úleva a všechny výše uvedené aktivity nabývají statutu lagálních, Pánu Bohu milých činností.
/Matouš 19:3/ Tu k němu přišli farizeové a pokoušeli ho: „Je dovoleno propustit manželku z jakékoli příčiny?“ 4 Odpověděl jim: „Nečetli jste, že Stvořitel od počátku ‚muže a ženu učinil je‘? 5 A řekl: ‚Proto opustí muž otce i matku a připojí se k své manželce, a budou ti dva jedno tělo;‘ 6 takže již nejsou dva, ale jeden. A proto co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!“
Kontextem Ježíšovy odpovědi je otázka farizeů, která se týkala manželství. Proto i nerozlučování toho, co Pán Bůh spojil je vztažena jen a pouze k tékmatu manželství. Pán Bůh si nepřeje, aby člověk rozlučoval manželství, do kterého vstoupil na základě Božích principů daných tomuto světu.
----------------------------------------------------------
PŘÍKLADY / / CVIČENÍ / Příklady na Wikipedii